Proč je podpora alternativních prohlížečů i ve vašem zájmu?

Včerejší článek dgx srovnávající výběr prohlížeče (záležitost ovlivnitelná – uživatelem nebo administrátorem) a homosexualitu (záležitost vrozená) mě vyprovokoval a já jsem se rozhodl oprášit a zveřejnit článek, který jsem napsal už před delší dobou, ale zůstal v šuplíku. Tady je:

Zkusím se oprostit od jakýchkoliv technických a "ideologických" argumentů a ryze ekonomickou cestou naznačím, čím může být podpora alternativních prohlížečů (přesněji: prohlížečů dodržujících webové standardy a nemajících tolik chyb jako současné verze Intenet Exploreru) v konečném důsledku prospěšná pro každého – včetně těch, kdo ani neví, co je to internet.

Každý webový designer, snažící se psát stránky podle standardů a funkční ve všech rozšířených prohlížečích, se už jistě setkal s jevem zvaným IE factor. Přes víkend napíšete web, odladíte ho ve Firefoxu, v neděli večer ho zkontrolujete v Opeře, opravíte dva řádky v CSS, aby v ní vše vypadalo stejně, a celí rozradostnění pošlete mail klientovi, že zítra bude mít web online.

Pak si ale vzpomenete, že většina lidstva používá nějaký Internet Explorer, a začnete stránky ladit i v něm. Ale ouha – on neumí tohle a onohle, tady se objevují záhadné 3 pixely okolo floatů, váš beztabulkový layout se rozpadá... děs a hrůza. Po pondělku a úterku, stráveném místo prací studiem chyb a nedostatků Internet Exploreru, máte konečně hotovo. Ale jste rozladění, protože web je místo elegantních konstrukcí plný hacků, nemluvě o tom, že z výhodné zakázky se díky času stráveném s Internet Explorerem stal obchod na hranici rentability. Klient také není zrovna nadšený ze zdržení, které mu prostě nevysvětlíte ("A co je mi do nějakého Intenet Exploreru? Sliboval jste mi funkční web před dvěma dny a nedodržel jste to!").

Tento příběh je možná trochu přehnaný, ale ne moc. Osobně odhaduji, že u menších projektů zabiju pranicí s Internet Explorerem cca 10–20% vývojového času – a to nepočítám čas, který jsem v životě strávil studiem materiálů a různými pokusy, díky čemuž už s některými vlastnostmi IE při tvorbě webu počítám. Pokud je projekt komerční, samozřejmě se práce navíc musí promítnout do ceny zakázky. A to neplatí jen pro mě, ale pro každého slušného webdesignera.

Jen samotný fakt existence Internet Exploreru může zvýšit ceny webesignerských prací až o desítky procent.

Drsné, co?

A teď si představte jiný svět. Svět, kde Internet Explorer nemá cca 80% podíl jako nyní, ale skomírá kdesi na 5–10 %. Lidé ho berou jako okrajový prohlížeč – stejně jako kdysi třeba Netscape Navigator 4.x. Spousta webdesignerů ho už začala úplně ignorovat a netráví dny obcházením jeho chyb. Světu prohlížečů vládnou Mozillí produkty a ani podíl Opery či prohlížečů založených na KHTML není nevýznamný.

Díky tomu, že Internet Explorer je na okraji zájmu a webdesigneři už s ním nemusí trávit čas, jsou schopní tvořit stránky levněji než dříve. Firmy tak mohou mít na svých stránkách za stejné peníze více funkcí (dobré pro uživatele), a nebo mohou ušetřené peníze investovat jinde (dobré pro ekonomiku jako celek).

Kdyby Internet Explorer neexistoval, ekonomika by na tom pravděpodobně byla o (hodně malilinkatý) zlomek lépe. A to je v konečném důsledku dobře pro každého.

Že je to celé utopie? Že je způsobené ekonomické zlepšení nevýznamné? Že náklady na přechod do "světa prohlížečů dodržujících standardy" převýší nabyté zisky? Že jsem v rovnici zapomněl nějakou důležitou proměnnou? Možná. Ale snad se mi podařilo ukázat, že argumenty pro používání či nepoužívání toho či onoho prohlížeče mohou být založené na racionální ekonomické kalkulaci a že volba prohlížeče je jedno z míst, kde můžete jako uživatelé či administrátoři svou volbou ovlivnit svět.